Pro psaní webové aplikace v Ruby on Rails potřebujeme dva nástroje - editor a příkazovou řádku. Oba dva mají poměrně jasně odlišitelnou funkčnost a způsob použití, pojďme si to objasnit na příkladech.Začneme s příkazovou řadkou.

Také se jí jinak říká jejím anglickým jménem command line, na jiných operačních systémech než Windows potom terminál. Ať již ji nazveme jakkoliv, vždy se jedná o to malé černé okno, které krom programování většina z nás nikdy nemusela dříve otevřít. Na Windowsech se k ni dostaneme pres Start -> Spustit -> napsat “cmd” a Enter.

A co sem tedy píšeme? Shrňme si to do kategorií:

1. Navigační příkazy. To jsou příkazy, jak se v
command line dostat ze složky do jiné složky (a ultimátně do naší
aplikace) či příkazy, které manipulují se soubory, ukazují nám, kde
právě jsme či co se v jaké složce nachází.

Příklady: ($ značí, že se mají psát do command line, # značí komentář)

$ cd projects      # přesune se z aktuálního umístění do složky projects
$ dir              # vypíše na obrazovku soubory, nacházející se ve složce, kde jsme

2. Gitové příkazy. Git jako takový nemá nic společného s Rails, můžeme ho používat v jakémkoliv jazyce. Píše se do command line, protože je to obecný nástroj na správu souboru a jejich verzí. My ho používáme pro zálohování našeho kódu či sdílení na GitHub.

Příklady:

$ git add .                      # přidá všechny změny k uložení
$ git commit -m "nejaky popis"   # uloží všechny změny
$ git status                     # zobrazí, jestli máme nějaké neuložené změny

3. Rails generování souborů, manipulace s databází a gems. Tato kategorie už konečně souvisí s Rails, ale týká se jen těch specifických případů, kdy něco generujeme, nebo manipulujeme s třetí stranou jako jsou knihovny - gemy. Týká se to velký změny aplikace, nikoliv ale jejího chování nebo designu. Do terminálu píšeme, když chceme změnit celkovou strukturu - třeba přidat nový model nebo přidat tabulku v databázi. Plus samozrejmě zapínáme celý server přes command line :)

Příklady:

$ rails generate scaffold User name:string   # vygeneruje model, views a controller pro uživatele
$ bundle install                             # zaktualizuje všeechny naše gemy
$ rake db:migrate                            # spustí migrace - aktualizuje naši databázi o nové sloupečky či tabulky

Editor

Do editoru (např. Sublime text) pak píšeme všechno, co se přímo týká chování a vzhledu naší aplikace. Všech náš kód, naše HTML šablony, naše styly pro vzhled stránek a podobně. V Rails aplikaci najdeme většinou tyto druhy souborů, do kterých zapisujeme:

• .rb soubory, tam píšeme Ruby
• .html.erb soubory, tam píšeme HTML a na speciální místa můžeme vkládat ruby (do <% %> )
• .css soubory, tam dáváme naše kaskádové styly
• .js soubory, tam můžeme přidávat javascript

Příklad toho, co píšeme do editoru je pak třeba celý soubor, jako tento:

class PlacesController < ApplicationController
  def index
    @places = Place.all
  end
  #...
  end

Toto už je chování aplikace, něco, co se bude měnit relativně často (oproti změnám, které jsme inicializovali z command line). Tato metoda index patřící do controlleru nám říká, že když se spustí akce index (neboli někdo příjde na náš web na /places) tak tato metoda sáhne do databáze a vytáhne z ní všechny jednotlivé Places a připraví je pro view, který je po té uživateli zobrazí.