Rozdíly v digitální gramotnosti mezi muži a ženami poukazují na historické bariéry a stereotypy, kterým ženy a dívky musí čelit při studiu i práci v IT oborech. Co to znamená pro Českou republiku?
Přes všechen pokrok, kterého technologický průmysl celosvětově dosáhl, přetrvává jedna konstanta: nerovnost v digitálních dovednostech. Podstatu rozdílů v digitální gramotnosti představuje ve svém jádru dostupnost a přístupnost informačních a komunikačních technologií. Navzdory zdánlivé všudypřítomnosti technologií a jejich služeb není kvalita, rychlost, spolehlivost, cena ani funkcionalita stejná. Tyto faktory dokážou ovlivnit úroveň znalosti a míru využívání ICT.
Kromě záležitostí okolo přístupnosti a dostupnosti jsou zde ještě obsáhlejší otázky: kdo nové technologie vytváří, pro koho a kdo je skutečně využívá. IoT, mobilní aplikace, AI generátory nebo třeba i jen robotické vysavače, to vše nevědomě formuje náš osobní a pracovní život. Tento fakt nás nutí k hlubšímu zamyšlení. Jaké jsou možnosti rozvoje potřebných dovedností u znevýhodněných skupin (např. žen, seniorů nebo handicapovaných osob)? Jakým způsobem lze těmto skupinám pomoci nacházet příležitosti uplatnění v neustále se měnícím digitálním prostředí?
Rozdíly v digitálních dovednostech = genderové rozdíly
Podle organizace UNESCO je u žen a dívek o 25 % nižší pravděpodobnost než u mužů, že budou využívat digitální technologie, 4x menší šance, že naprogramují počítač a 13x nižší předpoklad, že podají žádost o technologický patent.
Genderové rozdíly v digitálních dovednostech poukazují na překážky, kterým ženy a dívky musí dennodenně čelit, když chtějí rozvíjet a uplatňovat své schopnosti a dovednosti v IT. Nejedná se pouze o digitální gramotnost, ale také o pracovní příležitosti. Podle veškerých kritérií zatím nebylo dosaženo v žádném státě úplné genderové rovnosti v oblasti ICT či zapojení žen a dívek do technologických trendů.
V Česku nadále přetrvávají zažité stereotypy
Česká republika se může pyšnit prosperující ekonomikou, vysokou životní úrovní, rozvinutou ICT infrastrukturu a silnými technologickými inovacemi. Firmy nadále hledají nové zaměstnance, a to především na pracovních pozicích, kde jsou potřeba IT dovednosti. Většině zaměstnavatelů se však nedaří najít dostatek kvalifikovaných uchazečů na tyto pozice. Mezi uchazeči jsou často i ženy, které bývají vyřazeny v prvních kolech výběrového řízení.
Podle dat z Eurostatu patří Česká republika k zemím s nejnižším počtem žen, které pracují v ICT odvětví. Téměř 90 % českých odborníků na technologie jsou muži (European Commision). Ženy tvoří 51 % celkového počtu obyvatel České republiky, přesto mají nízké zastoupení ve všech pracovních oblastech včetně oborů IT. Ženám brání v kariérním úspěchu nízké sebevědomí, nedostatek dovedností i společenská a kulturní předpojatost. Rodičovská dovolená zde sice patří k nejvelkorysejším na světě (průměrná doba činí 6 let), avšak bez IT dovedností je pro matky prakticky nemožné najít uplatnění po jejím návratu na trh práce.
Přes velkou poptávku po ICT expertech se zaměstnavatelé v České republice nadále potýkají s náborem i udržením nových talentů ve firmě. Částečným řešením této situace jsou ženy i další znevýhodněné skupiny. Ženy mají touhu se rozvíjet a chtějí se kariérně posunout, často si uvědomují nutnost IT dovedností i jejich cenu. Přesto je nabídka kvalitního a dostupného vzdělání v České republice omezená. Existují komerční vzdělávací instituce nabízející kurzy z oblasti IT, ale jejich kvalita se podstatně liší. Jejich vysoké ceny a časová náročnost představují pro zájemce překážku.
Snižování genderových rozdílů v digitálních dovednostech vvyžaduje kvalitní vzdělávání v oblasti ICT pro ženy a dívky
K poskytování kvalitní přípravy v oblasti přírodních věd, technologií, matematiky a ICT (tzv. STEM) chybí českým školám dostatek kapacit, především v oblasti času a potřebných zdrojů (finančních, lidských i technologických). Zastaralé a nepružné metody výuky a rozvoje učebních osnov brání sebelepší snaze o zlepšení digitálních dovedností mezi dětmi. Zájem o studium technických oborů na vysokých školách meziročně klesá, a tím klesá i počet absolventů, kteří nachází uplatnění v technických oborech. Negativně tato situace dopadá především na mladé lidi, kteří chtějí pracovat a přinášet společnosti užitek. Ženy a dívky tento strukturální problém ve vzdělávání i předsudcích pociťují více než muži.
Odhaduje se, že v 90 % všech budoucích zaměstnání bude vyžadovat určitou úroveň IT dovedností.
Ve většině českých regionů schází odborné programy a zdroje zaměřené na technické vzdělávání, zejména na venkově, který se pojí se zemědělským průmyslem. Tato skutečnost doléhá na lidi na ekonomickém okraji společnosti. Důsledkem toho se nerovnost v odborné IT přípravě zvětšuje a je složité ji vyrovnat. Ženy se také složitě dostávají k příležitostem, které by jim umožnily rozvíjet kariéru jakožto zakladatelek technických společností nebo vedoucích IT týmů. Nízké zastoupení žen v ICT odvětví představuje nevýhodu pro společnost a ekonomiku procházející transformací směrem k digitalizaci.
Odstranění genderových rozdílů v digitálních dovednostech v České republice i jinde ve světě je potřebné kvalitní vzdělání v oblasti ICT pro ženy a dívky. K překonání těchto rozdílů je potřebné, aby ženy dostaly příležitost a využily ji ke svému profesnímu růstu. Z tohoto důvodu je důležité, aby jim byla dána šance realizovat se už v průběhu náboru a následně jim bylo umožněno v ICT pozicích setrvat. K dosažení rovných příležitostí je tedy potřeba zvýšit zastoupení žen všemi dostupnými prostředky a nástroji.
Odhaduje se, že v 90 % všech budoucích zaměstnání bude vyžadovat určitou úroveň IT dovedností. Způsob, jakým se státy vypořádávají s nedostatkem IT odborníků a potenciálem žen určí, do jaké míry budou ekonomiky daných států prosperovat.
I nadále přetrvávají rozdíly mezi muži a ženami v České republice
V roce 2009, kdy se Česká republika poprvé ujala předsednictví v EU, došlo k další významné události: Den Ady Lovelace. Tento den zavedla ve Spojeném království Suw Charman-Anderson jako reakci na internetové diskuse, jejichž předmětem byl nedostatek žen vystupujících na technicky zaměřených konferencích. Suw Charman-Anderson argumentovala tím, že problém není v nedostatku žen, ale jejich „neviditelnost“ na místech, kde se vyvíjí a diskutují technologie. Mezinárodní den Ady Lovelace a obrovské úsilí na mezinárodní úrovni inspiruje ženy a dívky z různého prostředí ke studiu a práci v oborech STEM.
Stejným směrem míří také nezisková organizace Czechitas, jejímž posláním je motivovat ženy k využití jejich potenciálu, čímž pomáhá ke zlepšení socioekonomického problému v ČR - snížení velkého nedostatku ICT odborníků a zvýšení zastoupení žen v tomto oboru. Czechitas svými aktivitami rozšířila v roce 2021 trh práce o 15 % nových ICT specialistek a plánuje toto zastoupení v dalších letech zvyšovat. Organizace dbá na propojení komunity a nabízí možnost ženám se vzdělávat, inspirovat a uplatňovat své schopnosti a dovednosti k dosažení jejich profesních a osobních cílů.
