Z marketingu k frontend vývoji
V prosinci se o svůj příběh podělila naše dobrovolnice. Katka pracovala jako markeťačka v různých firmách, ale postupem času zjišťovala, že to možná není to pravé. Loni v prosinci absolvovala Digitální akademii a bylo rozhodnuto. Jak Katčin příběh pokračoval?
Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem technický typ. Spíše naopak. Na tom nic nemění ani fakt, že jsem se s počítačem setkala poměrně v raném věku. Náš táta byl živnostník a počítač potřeboval k podnikání. S bráchou jsme tedy důvěrně znali operační systém MS DOS, ale především z jeho herní stránky. Kdo znal a hrál, určitě se mnou rád zavzpomíná na Prince of Persia, Doom nebo Wolfenstein, které se předávaly mnohdy na několika disketách. Jó, to byly časy :)
Vývoj sice pokračoval, ale já jsem zůstávala stále spíše u her. To se změnilo s nástupem internetu, kdy jsme se potají přihlašovali přes vytáčené připojení v silných tarifech a rodiče se pak nestačili divit, kolik času jsem prochatovali nebo strávili stahováním filmů. Vzhledem k tomu, že se počítače i internet dostaly i na naši základku, měli jsme ve vyšších ročnících výuku informatiky. Bohužel chyběli učitelé, kteří by se nám v tomto směru věnovali, tak jsme i na hodinách zůstávali u oblíbeného chatování.
Na střední byla o něco větší snaha. Měli jsme vybavené počítačové učebny, ale na výuku informatiky nebyl kladen zvlášť velký význam. Utkvěl mi v paměti hlavně Gimp a vytváření písmen řecké abecedy ve vektorech. Tedy žádná sláva. :) Postupem času jsem se v rámci různých událostí setkávala s potřebou se dozvědět, jak něco nainstalovat nebo jak vyřešit nějaký problém. Pomocí tzv. „googlování“ jsem si většinou poradila a to mi stačilo.
Prvních několik let po vysoké škole jsem se věnovala PR a marketingu v několika firmách. Marketing mi vždycky připadal jako zajímavý a dynamický obor. Psala jsem PR články pro firmy v různých oborech, pomáhala jsem jim inzerovat na zbožových srovnávačích, nakoukla jsem pod pokličku PPC a SEO. Po nějaké době jsem se ale dostala do fáze, že mi chyběla nějaká dobrovolnická aktivita navíc, něco, co by mě naplňovalo.
V Czechitas zrovna hledali dobrovolníka do marketingu, tak jsem si říkala, že je to znamení. O kurzech Czechitas jsem věděla, líbilo se mi, jak se Czechitas prezentují a co nabízejí. Byla to tedy jasná volba. Čím víc jsem se znala s lidmi s Czechitas a zjišťovala do hloubky, co vše dělají, tím víc jsem toužila nějaký kurz absolvovat. Náplní mě nadchl kurz „Web od A do Z“, který se věnoval HTML a CSS, a zároveň jsem se chtěla naučit i JavaScript, bez kterého se to neobejde. Dva kurzy týdně po 3 měsíce byly náročné, ale zvládla jsem to.
Zjistila jsem, že mě kódování strašně baví a chtěla bych se v něm dál rozvíjet.
Na podzim 2018 se mi naskytla možnost se přihlásit do datové digitální akademie. Nebyla jsem si jistá, jestli zvládnu takové množství výuky každý týden, zároveň s domácími úkoly, projektem, exkurzemi. Nakonec jsem do toho šla. Celá koncepce kurzu se mi moc líbila a jsem ráda, že jsem mohla proniknout do světa databází a analýzy dat. Už ke konci roku jsem ale věděla, že se chci vydat směrem frontendu.
Zlom nastal po novém roce, kdy jsem si z různých důvodů řekla, že potřebuji změnu. Začala jsem zkoušet posílat životopisy na různé pracovní nabídky týkající se frontendu. Po několika pohovorech jsem si říkala, že to ještě asi nepůjde. Poslední domluvený pohovor jsem měla v UlovDomov.cz. Šla jsem na něj s tím, že pokud to nevyjde, dám i tak výpověď a budu se přes léto dál vzdělávat. Bude to znít jako klišé, ale ten poslední pokus vyšel.
První dny a týdny toho bylo hodně nového a ne vždy to pro mě bylo lehké. Přece jen jsem ještě neměla moc zkušeností. Velkou oporou mi ale byli všichni kolegové z vývoje, kteří mi vždycky vše trpělivě vysvětlili a když mi něco nešlo, tak mě podpořili. :) Za toho půl roku jsem prošla obrovským vývojem a naučila jsem se spoustu nových věcí. Čím víc se toho ale dozvídám, tím víc zjišťuju, kolik toho ještě nevím. :) A to je vlastně skvělá zpráva, protože nikdo není dokonalý a vzdělávání je zábava. Takže jedna malá rada na závěr: nebojte se změnit obor, určitě to bude stát za to!
A co ty? Vzděláváš se a zvažuješ změnu kariéry směrem do IT? Neváhej a ozvi se naší HR spojce Lucce!
