Jaká je Letní škola IT pro středoškolačky? Na to nejlíp odpoví samotná účastnice. Kačka Chalupová se rozepsala, jak probíhal týden nabitý IT i zábavou.
Pod pojmem letní škola si člověk představí sezení v lavici, poslouchání nudného výkladu, zatímco mu po čele stéká pot a odpočítává minuty do konce výuky. A tuto myšlenku jsem před zahájením brněnské letní školy měla také. Bála jsem se, že budeme sedět za počítači a připomínat padesátileté ajťáky. Měla jsem strach z kolektivu, bála jsem se, že nezapadnu a že se celý týden budu cítit sama. V hlavě jsem měla spoustu otázek. Bude to stát za to? Bude mě to bavit? Nebudu oproti ostatním účastnicím pozadu? Mou velkou motivací byl výstup z komfortní zóny, chuť zažít něco nového, poznat nové lidi a dostat se do jiného prostředí. Strach a obavy okamžitě zmizely, když jsme se první večer začali poznávat prostřednictvím seznamovacích aktivit.
Většině holek se ulevilo, když jsme začaly mluvit o svých IT schopnostech, kdy velké množství z nás končilo zapnutím počítače, popřípadě i jeho vypnutím :). Už od začátku jsem pociťovala přátelskou atmosféru, každý se dokázal bavit s každým. Měla jsem pocit, že můžu přijít k jakékoliv skupince lidí a hned se s nimi dát do řeči. Do této chvíle jsem si myslela, že ti, co se v IT pohybují, směřují své konverzace právě tímto směrem, ale lidi působící v Czechitas jsou důkazem toho, že se s nimi můžeme bavit úplně o čemkoliv. Czechitas se drží skvělé myšlenky – všichni si zde tykají, a to napomáhalo k tomu, že jsem se tam už od začátku cítila jako s partou přátel. Na letní škole jsem nepociťovala žádný odstup mezi námi, účastnicemi a organizátory, kouči, zkrátka lidmi, co nás měli na starost, dokonce jsem si mezi nimi našla skvělé přátele.
Během celého týdne jsme mohly chodit na ranní běh nebo jógu a toho jsem moc ráda využila. Sezení u počítače se na těle dokáže podepsat, proto byla ranní jóga velmi příjemná možnost, jak si tento pobyt ještě více zpříjemnit. Do té doby jsem nic podobného nezkoušela a musím říct, že mě to dokázalo výrazně uklidnit a nastartovat do nového dne.
První den nás čekalo seznámení s pravidly letní školy, programem a první setkání s IT světem. Lektoři uměli veškeré informace podat zábavnou a lehce pochopitelnou formou. Po obědě jsme absolvovaly prohlídku Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Na přednáškách jsme zjistily, co se na fakultě děje, jak to tady funguje, jaké obory nabízejí a nahlédly jsme do několika učeben. Přednášky byly přínosné, obzvlášť pro ty, které zvažují studium na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Měly jsme dokonce i příležitost vyzkoušet virtuální realitu, což bylo zpestřením celého dne. Bylo zajímavé vidět do zákulisí tvorby her a animací. Po večeři jsme se vydali s týmem Czechitas na hrad Špilberk, kde si pro nás přichystali letní kino. Výhled na večerní Brno z historických hradeb, letní večer a skvělí lidé kolem sebe opět tvořili úžasnou atmosféru.
Druhý den, po ranní józe a výborné snídani, jsme se vrhly na kódování ve značkovacích jazycích HTML a CSS. Lektor Luděk Roleček nás svým výkladem hodně bavil, ale zároveň nás toho hodně naučil, takže po pár hodinách jsme byly schopné vytvořit krásnou jednoduchou webovou stránku. Tady jsme zjistily, že IT fakt není nuda. Odpoledne jsme jely na exkurzi do firmy SAP, kde jsme si mimo jiné vyzkoušely základy algoritmizace, která je klíčová k vytvoření funkčního programu. Třetí den se nesl ve znamení grafiky. U tvoření portrétů našich obličejů jsme se hodně nasmály a zjistily, koho je práce s grafikou silná nebo slabá stránka. Večer jsme strávily v CTP Czechitas Housu se společností Honeywell. Následovala večeře právě s lidmi z Honeywellu, kdy jsme si všichni sedli do parku a grilovali. Na tento večer vzpomínám velmi ráda, bylo úžasné si povídat s tak inspirativními lidmi. Jejich rady a zkušenosti mnohé z nás namotivovaly a inspirovaly.
Třetí den se nesl ve znamení grafiky. U tvoření portrétů našich obličejů jsme se hodně nasmály a zjistily, koho je práce s grafikou silná nebo slabá stránka. Večer jsme strávily v CTP Czechitas Housu se společností Honeywell. Následovala večeře právě s lidmi z Honeywellu, kdy jsme si všichni sedli do parku a grilovali. Na tento večer vzpomínám velmi ráda, bylo úžasné si povídat s tak inspirativními lidmi. Jejich rady a zkušenosti mnohé z nás namotivovaly a inspirovaly.
Ve čtvrtek jsme se rozdělily do dvou skupin podle zájmu. První skupinka šla zkoumat nástroj Hardwario a druhá se začala učit programovat v jazyce JavaScript. Na konci dne jsme měly vytvořenou jednoduchou hru. Opět nás čekala přednáška, tentokrát od firmy YSoft. Jejich návštěva byla obohacená o menší kvíz, během kterého jsme si otestovaly své nově nabyté znalosti a vědomosti z IT světa. Povečeřeli jsme v parku, kde také probíhala příprava na páteční hackathon (hackathon je celodenní akce, kdy týmy pracují na projektu a na konci prezentují své výsledky). Rozdělily jsme se do několika skupinek a už zde začaly vznikat naše první nápady. Věděly jsme, že nás čeká náročný den, tak jsme chtěly být co nejlépe připravené. Své projekty jsme konzultovaly s našimi lektory, zjišťovaly, do čeho by bylo vhodné se pustit a do čeho naopak ne.
Nastal den D. V pátek jsme se všechny přesunuly do CTP Czechitas housu, kde jsme začaly pracovat na našich projektech. Každý tým si musel vymyslet svou taktiku a postup, rozdělit práci mezi členy skupiny a stanovit si jasné a konkrétní cíle. A na čem konkrétně pracoval náš tým? V pětičlenném týmu jsme vytvořili projekt se jménem TimeBoss. Nápad spočíval ve vytvoření aplikace/webové stránky, která měla cestovatele upozornit na to, kdy vystoupit z MHD. Program měl pomoci předejít nechtěnému zaspání či minutí zastávky. Využili jsme znalosti a dovednosti z uplynulého týdne, konkrétně CSS, HTML, JavaScript a grafické programy.
Nebudu lhát, celý den byl velmi náročný. Práce bylo až nad hlavu a čas byl neúprosný. Některé holky byly do svých prací dokonce tak zapálené, že zapomínaly jíst. Po pár hodinách hackathonu přicházely první problémy a nelehké situace. Stávalo se, že se nějaká důležitá část práce smazala, nefungovala, zkrátka nevycházelo to podle plánu, ale naštěstí se vše vždycky podařilo vyřešit a po několika hodinách byly naše práce hotové. Následovala příprava na finální Galavečer, poslední úpravy, zkouška prezentací a dolaďování posledních detailů. Do Housu začali přicházet hosté, rodiče účastnic a tým Czechitas. A jde se na věc – galavečer s prezentováním našich projektů začíná!
Úvodem bylo řečeno několik slov o letní škole a pak přišla řada na nás. Bylo samozřejmé, že budeme ve stresu a bát se mluvit před tolika lidmi, ale jakmile jsme si stouply na pódium, většina z nás se dokázala uvolnit a projekty perfektně odprezentovat. Některé holky se dokonce začaly cítit v roli prezentujícího tak komfortně, že mluvily s publikem a dokonce dokázaly svými vtípky rozesmát celý sál. Každý z našich projektů zobrazoval, co vše jsme byly schopné se za jeden týden naučit a myslím si, že máme být na co pyšné. Na začátku letní školy by určitě nikdo nečekal, že po pár dnech bude umět vytvořit něco takového, při čem se lidem v sále otevírala pusa údivem. Závěrem jsme dostaly ocenění, každý tým za to, co dělalo jeho projekt jedinečným. Konec galavečeru byl obzvláště dojemný, když přišel čas rozloučit se s letní školou a s lidmi, se kterými jsme se za jeden týden dokázaly být tak moc blízcí.
A pár slov na konec – letní škola je v mých očích jedna z nejlepších zkušeností a zážitků, kterou jsem mohla získat a prožít. I přes to, že vás IT nikdy nezajímalo, stojí za to to vyzkoušet, protože spousta dívek se v této oblasti našla a IT si zamilovala, ačkoliv na začátku uměly sotva vytvořit složku na ploše:). Určitě se nemusíte ničeho bát. Navíc se dostanete do úžasného kolektivu lidí a dozvíte se věci, které se v normálním životě jen tak nedozvíte. Já jsem si Czechitas zamilovala a na tento týden budu vždy moc ráda vzpomínat. Věřím tomu, že pokud se rozhodneš na letní školu jít, tak si to pořádně užiješ a budeš na to vždy s úsměvem vzpomínat a třeba se do toho natolik zamiluješ, že po této zkušenosti půjdeš IT i studovat. <3
