Odhodlaná bojovnice z Digitální akademie v Ostravě
Z příběhu, který dnes sdílíme, budete mít dost možná husí kůži. Je o cestě k IT, ale taky o boji o život. Cesta k datové analýze Peti Koblížkové byla klikatější a mnohem náročnější, než by se dalo očekávat. Přes všechny klacky, které jí život naházel pod nohy, se ale tato bojovnice nevzdala a ve čtvrtek 15. 3. 2018 úspěšně dokončila Digitální akademii v Ostravě. Moc gratulujeme a děkujeme, že se s námi o svůj příběh podělila.
Už během školy začala Petra Koblížková pracovat jako finanční kontrolor v mezinárodní firmě, kde se pro ni stal nejlepším pracovním kamarádem MS Excel. Docela brzy ale zjistila, že aby program člověk plně ovládal, musí se naučit přemýšlet jako software – „mluvit excelovsky“.
V březnu 2017 se dostala do firmy CEOS Data, která navrhuje datové sklady a aplikace v oblasti Big Data a Business Intelligence, kde začala řešit controllingové procesy. A brzy tak zjistila, že už jí Excel nestačí – respektive stačil by, ale psala příliš dlouhé funkce na 20 řádků. Rozhodla se proto s námi pustit do datové analýzy.
„Kurz Digitální akademie jsem už měla nějakou dobu vyhlédnutý, ale nebyla jsem si jistá, a tak jsem se rozhodla nejdřív zajít na Data Girls a zjistit, jestli mě to bude bavit. Data Girls se mi moc líbily a když jsem se tam potkala s Irenou Pláteníkovou z Czechitas, která se stará o všechny kurzy v Ostravě, zapovídaly jsme se ohledně chystané Digitální akademie. Napadlo mě, že by tento projekt mohl zaujmout i naši firmu a tak jsem jej představila i vedení CEOS. Rozhodli se, že Akademii podpoří jak finančně, tak i zajištěním mentorů. No a pak už chybělo jen to, abych se přihlásila jako účastnice.“
Registrace na kurz se spustily 7. října a Petra měla třináctého téhož měsíce odlétat na dovolenou. Věděla, že v Peru a Bolívii bude mít hodně nabitý program, chtěla proto přihlášku vyplnit ještě před odjezdem – učinila tak ráno před odletem na letiště. Zároveň Czechitas propojila se svým kolegou v CEOS, který se stará o Business Development, aby společně dořešili vše ohledně partnerství její domovské firmy a Akademie. Ještě že to udělala.
Po týdnu na vysněné dovolené přišlo peklo. Petra následkem nachlazení a výškové nemoci dostala zápal plic, který přešel v otok plic a mozku, načež následovalo celkové selhání orgánů. Na 14 dní byla uvedena do umělého spánku. Lékaři ji museli intubovat, aby se, jak sama říká, „neutopila zevnitř“.
Převoz do České republiky v tu dobu nepřicházel v úvahu.
Začátkem listopadu Petru probrali z umělého spánku. Mohla hýbat pouze hlavou. Mozek jí naštěstí normálně fungoval, ovšem na druhou stranu si díky tomu naprosto uvědomovala svou celkovou bezmoc. Plíce navíc pořád neměla v pořádku a stále nevěděla, kdy se dostane domů.
„Neuzvedla jsem ani telefon, natož abych snad mohla psát. Byla jsem ale šťastná, že u mě byli rodiče. Nejen že mě neskutečně podpořili, ale mohla jsem díky nim třeba posílat voice messages, když mi přidrželi telefon u hlavy. Později jsem začala trochu rehabilitovat – to bylo samozřejmě pozitivní znamení, ale podle lékařů mělo trvat přibližně rok, než se dám celá do pořádku. Začalo mi docházet, co všechno zmeškám a o co přijdu. Naštěstí můj přítel komunikoval jak s mými šéfy, tak i s Czechitas (věděl, že se na DA těším), a ti díky němu věděli, jak se věci mají.“
V půlce listopadu to vypadalo, že už bude moct odletět zpět do Česka, ale i tady nastal problém. Den před plánovaným odletem Petře volali z pojišťovny, že nemocnice změnila názor a že poletí ještě na týden do Peru – aby se aklimatizovala na nižší nadmořskou výšku. Nejdřív to brala jako obrovskou zradu – vždyť jí slibovali, že už konečně pojede domů! S odstupem času to ale bere jako oprávněný postup a je ráda, že onu „mezistanici“ absolvovala. V Peru se jí udělalo zase o něco lépe, začala sama chodit a dokonce pracovat na počítači. „Sice jsem ještě neovládala perfektně jemnou motoriku, takže jsem často napsala jedno písmeno dvakrát, někdy i čtyřikrát, ale na zadávání faktur do systému mi to stačilo,“ směje se Petra.
Ve středu 22. listopadu pro Petru konečně přiletěl záchranář z Čech, aby ji doprovodil na cestě domů. Díky tomu, že už zvládala sama chodit, byl transport v podstatě bezproblémový. V Česku si ji převzala do péče nemocnice v Ostravě. Po pěti dnech doktoři konstatovali, že její stav není závažný, ale doporučili jí 3 týdny intenzivní rehabilitace.
„Představa dalších tří neděl v nemocnici mě už doháněla k šílenství, takže jsem si nechala přivézt počítač a kolega mi nastavil mobilní připojení, abych si aspoň částečně mohla krátit chvíli a pracovat. Přestože se můj zdravotní stav lepšil (po 10 dnech jsem dokonce odložila berle), stále nebylo jasné, jestli už budu moci po Novém roce normálně fungovat, nebo jestli budu muset znovu na lůžkové. Bylo to docela nepříjemné, jsem člověk, co má rád vše naplánované. Leden se blížil, vypadalo to, že přijdu i o Digitální akademii, a ta představa mě opravdu docela štvala. Naštěstí mi ale při propuštění těsně před Vánoci řekli, že už budu docházet jen ambulantně, takže jsem se mohla naplno na DA těšit.“
V práci vyšli Petře s návratem do pracovního procesu maximálně vstříc – flexibilní pracovní dobou a home office. Při všech rehabilitacích a vyšetřeních by totiž nedokázala chodit do práce na 8 hodin denně. Byla to pro ni sice pořádná dřina, ale byla šťastná, protože mohla konečně normálně fungovat a naplno se rozvíjet. A byla to zároveň skvělá příprava pro kurz Digitální akademie, který začínal v půlce ledna.
„Zatím mám za sebou první tři týdny DA a mám pocit, že mám hlavu jak pátrací balón a že nové informace už snad nemám ani kam dávat :). Zatím mě nejvíc zaujal kurz Rka s Marienkou Královou – přála bych si, abychom s ní mohly strávit aspoň 3 výukové bloky. Každopádně se určitě nedá říct, že by stačilo si DA jen zajít ‚odsedět‘ – teda aspoň u mě to tak neplatí. Většinou přijdu večer po práci domů, zapnu si nějakou e-learningovou stránku a opakuju si to, co jsme se naučily. Skvělý byl také večer Meet your mentor – na začátku jsem se trochu ztrácela, ale jak jsem poslouchala jednotlivé mentory, najednou jsem přepla a uvědomila si, že vlastně nic není nemožné,“ přibližuje začátek kurzu Petra.
„Jestli opravdu platí, co se v podobných případech říká, že se člověk podruhé narodil, tak já osobně mám v plánu ten svůj ‚druhý život‘ využít co nejlépe. Vím, že bych hrozně litovala toho, kdybych si kvůli téhle patálii nechala uniknout takovouto příležitost. Tak mi držte palce, ať Akademii zvládnu. A samy nikdy nedovolte, aby vám nějaké překážky, jakkoliv těžké a složité, zabránily v tom, co chcete dělat!“
Petry cestu k IT a Digitální akademii pro vás připravil:
A jak to dopadlo?
Petřin příběh má šťastný konec. Jak píšeme v úvodu, Peťa Digitální akademii úspěšně absolvovala a na závěrečném galavečeru ve čtvrtek 15. 3. 2018 představila svůj projekt Analýza textu scénáře Hry o trůny, ve kterém analyzovala text a sentiment ve vztahu k jednotlivým postavám, epizodám a sériím. Ještě jednou gratulujeme a přejeme hodně štěstí nejen v IT a datové analytice.
Co je ta Digitální akademie? Jeden z našich největších projektů, o kterém se více dozvíš zde.
